Obsah

Nový rok je tady

Po prodloužených vánočních prázdninách se děti vrátily v omezeném počtu do školních lavic. Menší děti se mohly ve škole setkávat se svou paní učitelkou a svými spolužáky, třeťáci a čtvrťáci se vrátili k on-line výuce, ve které už nejsou naštěstí žádnými nováčky. Leden je vždy ve znamení opakování a zkoušení, protože se blíží pololetí. Proto se děti snažily posbírat co nejvíce kladných bodů, aby jejich pololetní skóre, bylo co nejlepší. Prvňáci a druháci si své znalosti vyzkoušeli ve škole, třeťáci a čtvrťáci byli letos odkázáni na počítače. Před pololetním zhodnocením práce starších žáků proběhly on-line třídní schůzky s rodiči dětí. Upozornily jsme na některé nedostatky a vyslechly jsme si i názory rodičů. Některé děti se snažily na poslední chvíli zachránit, co se dalo a nakonec to pro všechny dopadlo, vzhledem k okolnostem vzdělávání, dobře. Menší děti si svá vysvědčení převzaly ve škole, starší děti svá hodnocení, doplněná o slovní hodnocení, obdržely on-line cestou. V únoru si zima vzpomněla, že se pomalu blíží její konec a snažila se dohnat, co předtím zameškala. Potěšila vydatnou sněhovou nadílkou děti a milovníky zimních sportů. Děti oprášily boby a sáně, na které jsme mysleli, že letos opět nedojde. Dováděly v družince a o přestávkách na sněhu, zkoušely, zda nezapomněly stavět sněhuláky nebo iglú. Děti se v družině také poctivě připravovaly na konec masopustu. Čekal nás tučný čtvrtek, a jaké by to bylo hodování u prázdného stolu? Děvčata proto „pekla“ koláče, chlapci byli zase u masa a připravovali jitrničky. Je potřeba naplnit si bříška, vždyť nás čeká dlouhý půst. Závěr masopustu pak menší děti oslavily o maškarním úterý, kdy se vydaly na procházku v maskách, které si samy vyrobily.

 


Brzy budou Vánoce

V loňském lednovém čísle zpravodaje jsem všem jeho čtenářům přála za školu pohodový rok bez velkých nepříjemností, který si nás bude hýčkat. Opak se stal pravdou a nepříjemných překvapení jsme si užili víc než dost. Na jaře se uzavřely školy a usednout zpět do školních lavic mohly děti opět až po dlouhých dvou měsících. Všichni jsme si oddechli-rodiče, děti i učitelé. Bohužel jsme netušili, že se tato situace bude opakovat. Na podzim došlo k opětovnému uzavření škol. Oproti jaru jsme však byli lépe připraveni a nebyli jsme odkázáni pouze na zadávání úkolů e-mailem. Pedagogický sbor naší školy stihl těsně před znovuzavedením distanční výuky absolvovat workshop, kde jsme se naučili, jak s dětmi pracovat při distanční výuce s Google Classroom-programem pro vytváření, posílání a známkování výukových materiálů, a jak využívat Google Meet, takže jsme pak s dětmi mohly být v kontaktu nejen slovem, ale i obrazem. Je pravdou, že nám to všechno nešlo hned a musely jsme se ještě mnoho učit a zkoušet si různé věci, ale nakonec jsme to zvládly a plně využily. Když se školy po slibovaných čtrnácti dnech v listopadu neotevřely, najeli jsme plně na online výuku. Bylo to těžké především pro mladší žáky. Prvňáčci ještě neumí číst, potřebují se učit psát a přes obrazovku počítače to není zrovna ideální. Třeťáci, čtvrťáci-to už bylo něco jiného, těm se tento způsob výuky zalíbil. Nemuseli ráno spěchat do školy, klidně mohli zůstat v pyžamu a zabalit se do deky, při hodině si mohli vypít čaj, sníst si nějakou svačinku nebo využít nápovědy některého člena rodiny. Přestože nás občas trápily technické problémy, takže jsme slýchávali hlášení typu: „ Paní učitelko, já vás nevidím! Paní učitelko, vy se mi sekáte. Děti, zapněte si kameru! My ji ale máme zapnutou! Proč ses zase odpojil? Mi to vypadlo!“, a podobně, můžeme říct, že jsme přechod na online výuku docela dobře zvládli. Děti si dokonce našly čas na legrácky a občas se během výuky někdo z nich ocitl na pláži nebo se proměnil na mrkvičku s očima. Naštěstí se v prosinci mohli všichni žáci prvního stupně vrátit zpět do škol, jinak by zcela jistě „zvlčily“. Nikdy se nic neutají a zpráva o tom, že děti jsou tam, kde mají být, se brzo donesla i do nebe a pekla. Za dětmi přišel do školy v pátek 4.prosince Mikuláš. Samozřejmě, že nebyl sám. Doprovázeli ho jeho neodmyslitelní druhové-čert a anděl. Ani jsme se nedivili, že byli vybaveni rouškami, zřejmě byli poučeni shora. Mikuláš a anděl vypadali až na roušky, tak jako obvykle, zato čert nás trochu překvapil. Neměl rohy! Čert byl velký mluvka, a tak jsme se hned dověděli, kde je ztratil. V pekle prý napadl sníh, čert na něm uklouznul a rohy si srazil! Kdo to kdy slyšel? Peklo a sníh? Svět je opravdu vzhůru nohama! Čert byl kvůli svému bolení po sražených růžcích velmi nervózní a málem jsme o nějaké děti přišli, ale hodný Mikuláš a anděl čerta naštěstí uchlácholili a přemluvili ho, ať dá zlobivcům ještě šanci. Všechny děti pak dostaly sladkou nadílku a vyrobily si společně s andělem a Mikulášem vánoční taštičku. Ve zbylém čase před Vánocemi jsme ve škole doháněli, co se dalo. Opakovali jsme si a procvičovali učivo, povídali jsme si o Adventu a o Vánocích, svátečně zdobili školu a očekávali vánoční prázdniny. Všichni jsme se těšili, až si opravdu odpočineme. To platilo nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče a také pro nás učitele. Nyní jsme opět na pomyslném začátku a nikdo neví, co nás v tomto roce čeká. Doufejme, že letošní rok k nám bude přívětivější a méně přísný než rok předchozí.


Podzim začíná

Při pohledu z okna není těžké uhodnout, že je tady podzim. Dny se krátí, příroda se přizpůsobuje podzimním trendům a zahaluje se do módních barev. Školní rok pokročil o krůček vpřed a děti si už pomalu zvykly na ranní vstávání i psaní úkolů. Ale pojďme si ještě připomenout, jak to bylo na samém začátku. Na slavnostním zahájení školního roku, kterého se účastnil i pan starosta, jsme společně přivítali především nové žáčky. Samozřejmě jsme jim popřáli mnoho úspěchů a hlavně, ať se jim ve škole líbí. Vážně se tvářící prvňáčci pak před zraky dojatých rodičů převzali jako upomínku na tento den pamětní listy, knihy a jiné drobnosti. Na starší děti čekalo první školní den také jedno překvapení. U školy na ně „číhala“ policejní hlídka!“ Policejní preventisté v rámci projektu „Zebra se za tebe nerozhlédne“ vyzkoušeli děti ze znalostí pravidel bezpečného pohybu dětí na komunikacích. Naše děti nepropadly, naopak si vedly velmi dobře a za odměnu získaly drobné dárečky. Pak už se výuka rozjela podle našeho jízdního řádu, kterému říkáme rozvrh. Děti postupně vpluly do toku školní práce a povinností. Branou poznání prošli úspěšně i prvňáčci, kteří byli zasvěceni do světa prvních číslic a písmenek. Neseděli jsme však jen ve školních lavicích a hodiny běžné výuky nám zpestřilo několik projektových dnů. Všechny tyto aktivity se soustředily na rozvoj tvořivosti a samostatnosti, měly děti učit toleranci a umění spolupráce. Děti poznávaly přírodu a dověděly se o ní spoustu zajímavostí. První projektový den nazvaný „Vůně jehličí“ proběhl 14.9. Děti strávily celé dopoledne v lese na čerstvém vzduchu. Hrály různé hry a do poznávání přírody zapojily všechny smysly. Ani nepostřehly, že se vlastně učí. Dne 25.září následoval projektový den „Lžička medu“. Jak žijí takoví malí, ale pro člověka i pro přírodu veledůležití tvorové? Kolik práce musí vykonat, než si můžeme vychutnat lžičku medu v čaji? Děti poznávaly život včel, dověděly se, jak to vypadá v úlu a kdo všechno v něm bydlí. Na závěr si pak každý vlastnoručně vyrobil svíčku z včelího vosku. S velkým úspěchem u dětí se setkal zatím poslední projektový den- „Muppeťáci neboli ukecané loutky“, který se konal 5.10. Celým dnem děti provázeli odborníci na slovo vzatí-loutkoherečka a lektorka dramatické výchovy. Ty nejprve seznámily děti se svými loutkami s pěkně prořízlou pusou. Muppeťáci jsou totiž loutky, které neumí mlčet (tak mě napadá, že i některá naše dítka jsou takoví muppeťáci). Pak dětem sehrály s těmito loutkami krátkou scénku. Děti měly za úkol vyrobit si samy podle jednoduchého návodu své muppeťáky z papíru a kartonových krabic. Nakonec si děti ve dvojicích připravily krátké scénky, ve kterých předvedly své loutky. Dětem se to velice líbilo a i druhý den se u nás ve škole o přestávce hrálo divadlo. Na říjen jsme měli naplánováno ještě spoustu dalších aktivit, avšak vlivem nepříznivé epidemiologické situace došlo k tomu, čeho jsme se obávali. Školy byly opět uzavřeny a děti se musely vzdělávat distančně. Nebylo to lehké pro děti, ale ani pro rodiče. Zdraví nás všech je však na prvním místě. Doufáme, že to společně zvládneme a budeme se moci vrátit do škol co nejdříve.


Zpátky do školy

31. června děti dostaly svá závěrečná vysvědčení. Pro některé z nich to byla premiéra, pro jiné poslední vysvědčení na této škole. Museli jsme dodržet hygienická opatření, a tak bohužel nedošlo na každoroční společné rozloučení se žáky čtvrtých tříd. Děti si tedy rozdaly vysvědčení ve svých třídách a čtvrťáci si kromě vysvědčení odnášeli dárečky na rozloučenou. Pak už dětičky vylétly z hnízda, školu za zády, myšlenkami venku s kamarády. Čekaly je dva měsíce prázdnin. V tradičním koloběhu času však prázdniny střídá nový školní rok. Opět bude chvilku trvat, než si děti zvyknou a přepnou z režimu off do režimu on. Pro malé prvňáčky to bude trochu krok do neznáma, ale s pomocí rodičů a paní učitelky jistě všechno zvládnou. Jaký asi bude nový školní rok? S rouškami nebo bez? Nevíme. Přejeme si, aby se nenaplnily černé scénáře strašící podzimní epidemií koronaviru, který tak zásadně ovlivnil výuku před prázdninami. Za tu dobu jsme však získali nějaké zkušenosti a jsme lépe připraveni. Stále platí, kdo je připraven, nebývá překvapen. Jsem optimista a věřím, že začneme lépe, než jsme končili. Začátek školního roku bývá hektický, a proto všem rodičům přejeme mnoho trpělivosti, dobrou náladu, pevné zdraví a dětem žákovskou knížku plnou jedniček.


Zebra se za Tebe nerozhlédne – preventivní projekt pro malé školáky ve Velkých Albrechticích

I do Moravskoslezského kraje za dětmi opět zamířila „Zebra.“ Zahájení nového školního roku 2020/2021 je díky epidemii koronaviru odlišné také tím, že děti se do škol vrací po zhruba půl roce. Víc než kdy jindy je proto zapotřebí opakovat, připomínat pravidla bezpečné cesty do školy. Moravskoslezští preventisté malým školákům i jejich rodičům připomínali, jak zdolat první cesty do školy co nejbezpečněji.

Preventivní akce „Zebra se za Tebe nerozhlédne“ pokračovala druhého září též na Novojičínsku, tentokrát u ZŠ ve Velkých Albrechticích. Děti získaly rozličné výukové materiály projektu Zebra se za Tebe nerozhlédne, i reflexní materiály, které mohou při snížené viditelnosti hrát zásadní roli.

Také školáky ve Velkých Albrechticích často doprovázeli při druhé zářijové cestě rodiče či blízcí, a tak si zásady bezpečné chůze po silnicích zopakovali společně. Zejména u nejmladších žáků je vhodné zopakovat rodičům doporučení vyzkoušení bezpečné trasy do i ze školy, nazkoušení přecházení vozovky na bezpečném místě. Dětem preventisté znovu připomněli, aby k přecházení silnice zvolily přechody pro chodce (jsou-li v místě k dispozici), na silnice pak vstupovaly po řádném rozhlédnutí (zásada vlevo – vpravo – vlevo) a v době, kdy vozidlo zastaví či žádné není v dohledu (nepřijíždí). Pakliže jsou děti dopravovány ke škole v automobilu, aby vystupovaly z vozu na chodník či krajnici, nikoliv do vozovky. Preventisté připomínali, aby děti ani při hře či spěchu nepřebíhaly silnici bez rozmyslu, bez rozhlédnutí. Na problematiku bezpečného pohybu dětí na komunikacích ostatně pamatuje i příběh z knihy Policejních pohádek „Proč cesta není hřiště,“ kterou preventisté v Moravskoslezském kraji využívají při dopravní výuce.

Malí školáci se s preventisty mohou setkat zejména u škol po celý první školní týden. Projekt byl zahájen 1. září 2020 zejména u škol, například v Ostravě, Opavě či Bruntále. Nicméně projekt Zebra se za Tebe nerozhlédne bude pokračovat i v dalších zářijových týdnech semináři k bezpečnému pohybu v silničním provozu. K projektu Zebra se za Tebe nerozhlédne dále viz  https://www.policie.cz/clanek/zebra-se-predstavuje-v-novem-kabatu.aspxhttps://www.policie.cz/clanek/bezpecny-navrat-do-skolnich-lavic.aspx.

mjr. Mgr. Gabriela Pokorná, vrchní komisař

ZebraZebra 1Zebra 2Zebra 3

                                                                                                                                                      

Zprávy

Poznáváme spolu

Akce byla zaměřená na setkání žáků 9 malotřídních škol za účelem společného poznávání přírody v našem kraji, poznávání přírody v okolí Slatiny, s cílem rozvíjet sociální vazby mezi žáky a podporovat jejich komunikaci bez podpory sociálních sítí. celý text

ostatní | 26. 9. 2019 | Autor: Správce Webu