Tělovýchovné činnosti:
👉 pejsek – zahřátí – pejsci běhají volně, na povel se zastaví „u boudy“
procvičení – klek, sed na paty – „stříška“ z paží/nebo – vzpor klečmo, náklon vpřed, otáčení hlavy – zpět, opakovat) pejsek z boudy kouká, jestli venku fouká., vyhlíží sluníčko, haf, haf, haf, jestli ho nezakryl černý mrak. Chce svoje štěňátka pustit ven, aby si užili hezký den. Štěňátka skotačí: - poskakují, zvedají nožičku, dívají se na ocásek
👉 kočky – houpy, houpy, kočka snědla kroupy, (turecký sed, úklony stranou), kocour mísu vylízal, ani krupku nenechal, („kočička“ – protáhnout záda), koťata se hněvala, že jim taky nedala
👉 ovce – šel Janeček na kopeček, hnal před sebou pět oveček a šestého berana, se zlatýma rohama. A vzadu šlo jehňátko, doběhlo je zakrátko. (lezení ve vzporu)
👉 kůň – kůň, kobylka, hříbátko, vyběhli si nakrátko, proskočit se na louku. (poskoky po třídě) hopsa, hejsa, hopsa, hejsa, chtěli by jet do Brandejsa,
hopsa, hejsa, hej, proběhnou se jen. Velký – menší – nejmenší (výpon-podře-dřep/hřebec, kobylka, hříbátko)
👉 kachňátka – táta kačer s mámou kachnou se svým hejnem kachňátek, batolí se ze vrátek. (chůze v dřepu, ruce na ramena.) Jdou za sebou v jedné řadě, přes palouček spořádaně, cestou rovnou k rybníčku. Dnes je lekce plavání, tak je kačer seznámí, jak nohama hýbat, aby mohly splývat. (sed – napjaté nohy – propínání špiček) kač, kač, kač, tak a tak,tak a tak a nejinak…
👉 prase – kdo se to tu válí v blátě – to je přece prasátko a to malé ušpiněné – to je selátko (leh – vzpažit – převaly ze stranu na stranu/nebo sbalit do klubíčka – kolébání)
👉 kravičky – dú, kravičky dú, hore dědinů… (viz píseň) (turecký sed – pokrčit upažmo, dlaně vpřed-„svícen“ – úklony trupu vlevo/vpravo. táta býk – má velké rohy, může nás nabrat “svícen“ – popř. naklopení předloktí vpřed, máma kravička – má menší rohy – přitáhnout lokty k tělu
telátko – ještě nemá rohy – dlaně položit na zem mírně od těla – střídat BÝK – KRAVIČKA – TELÁTKO
👉 oslík – oslík hýká, hlavou kývá – íá, íá, íá… (vzpor klečmo – kývání hlavou)
👉 králík – králík velké uši má a nejradši posnídá sladkou mrkvičku (turecký sed – vzpažit – hmity napjatými pažemi – na slova sladkou mrkvičku spojit dlaně a otáčení trupu do stran)
👉 kozel – Kozel šlape na kole, přes lesík i přes pole, (vzor ležmo – „jízda na kole“) šlape, šlape po silnici, jako šlapou závodníci. Jede z kopce, do kopce, rovnou domů do Městce. (pomalu/rychle). Máma koza s kůzlátky vyhlíží ho za vrátky.